Rozhovor: Nejde jen o bydlení, ale o místo k životu

Návrh urbanistické koncepce Bydlení u lázní vzešel z architektonické soutěže. Vítězný návrh připravil tým ateliéru PROAM ARCHITEKTI vedený architektem Davidem Šromem, který se dlouhodobě zaměřuje na kvalitní veřejný prostor a citlivý přístup k prostředí.

David Šrom vystudoval Fakultu architektury VUT v Brně a část studia absolvoval na University of Strathclyde v Glasgow. Je spoluzakladatelem brněnského ateliéru PROAM, jehož práce se často věnuje veřejným a komunitním projektům. Mezi jeho realizace patří například revitalizace ulice Jasanová v Brně-Jundrově nebo návrh nové tribuny sportovního areálu v Hodoníně po tornádu. Architekturu chápe jako nástroj ke zlepšování kvality života.

O tom, co pro něj projekt Bydlení u lázní znamená, jaké výzvy při návrhu řešil a proč jsou důležité i zdánlivě „mezi-prostory“, jsme si s ním povídali v rozhovoru.

Můžete popsat, jak projekt Bydlení u Lázní v Hodoníně vnímáte? Projekt vnímám jako zásadní hned z několika hledisek. Důležitá je samotná poloha v těsné blízkosti lázní a nemocnice, ale také jeho význam pro širší strukturu města. Je to místo, které může výrazně ovlivnit budoucí podobu Hodonína.

Jak se vám na projektu pracuje? Byla to velká výzva. Na jedné straně bylo třeba reagovat na detailní zadání, na druhé respektovat specifický kontext lokality na pomezí města a krajiny. Velmi cenné bylo i porovnání různých přístupů v soutěži a hledání optimálního řešení.

Co podle vás patří k největším přednostem tohoto projektu? Za klíčový přínos považuji důraz na kvalitní urbanisticko-architektonické řešení a celkově promyšlený přístup. Nešlo o pouhé „zastavění“ území, ale o vytvoření funkčního prostředí, kde mají svou roli veřejné, poloveřejné i soukromé prostory. Důležitá je také prostupnost, řešení zeleně a napojení na širší městské i přírodní vazby.

Co bylo při návrhu nejtěžší a jak jste si s tím poradili? Nešlo ani tak o jeden konkrétní problém, ale o celkovou komplexnost. Během práce jsme museli zohlednit množství informací a provázaností, které bylo nutné zapracovat do návrhu.

Vidíte v tomto projektu inspiraci i pro jiná města? Ano, například v přístupu k otevřené komunikaci s městem. Díky tomu bude lokalita dobře napojena na autobusovou dopravu, propojí se s nemocnicí i přilehlým okolím a řeší i dlouhodobý problém nedostatečného parkování u nemocnice. Dojde také k úpravě pásu náletové zeleně mezi železnicí a lázněmi, což zpříjemní a zbezpeční pěší trasu. To všechno ukazuje, jak důležité je vnímat veřejný prostor v širších souvislostech.

Jaké veřejné prostory jsou v území plánovány? Budou tu tři hlavní veřejné prostory, každý s jiným charakterem. Centrální prostor poblíž bytových domů – převážně zelená plocha určená pro setkávání i odpočinek. Dvorek v severozápadní části – volnočasová zóna mezi rodinnými domy s prvky pro lehké cvičení a sousedská setkávání. Pás podél železničního náspu – volnočasová trasa s lavičkami, herními prvky, místy pro cvičení či grilování, navazující na okolní krajinu. Velmi důležitá je i celková prostupnost území. Novou čtvrť bude možné obejít pěšky, projet na kole nebo s kočárkem – a to je pro každodenní život klíčové.

Na co se těšíte při dalším rozvoji projektu? Na to, jak se bude celý koncept rozvíjet dál. Zajímá mě, jestli se podaří naplnit nejen architektonické a urbanistické kvality, ale i praktické požadavky a čísla. Právě propojení estetiky a ekonomiky považuji za velmi zajímavé téma.